Slovanská máma

Vařím, vaří, vaříme

Kojenec/batole vaříUprostřed obýváku se válí balíček skořice se šufánkem a vařečkou, v chodbě zakopávám o balení těstovin v kastrolu a chňapku a konzerva tuňáka nám dělá společnost v posteli. Vlče vaří po celém bytě. Už půl roku. Ráno, když řeknu, že půjdu připravit kaši k snídani, běží do kuchyně a přinese kastrůlky. Během vaření si hraje s kuchyňským náčiním, míchá v mísách i hrncích a přesto, že tak nadělá poměrně velký nepořádek (uklízet se teprve učí) a že mi denně chybí nějaké vybavení a hledám ho po celém bytě, jsem ráda, že tak činí. Děti se učí nápodobou a toto je krásný příklad, který se svými dětmi zažijí snad všichni rodiče. Ti z vás, kteří četli Koncept kontinua, v tom možná uvidí něco, na co autorka mnohokrát v souvislosti s batolaty narážela – dělají to, co vidí u rodičů, očekávají, že si to budou moci sami vyzkoušet, učí se tím.

Malý už je (relativně) velký a tak netrpělivě čekám, až mu děda dodělá učící věž, aby se mnou mohl míchat a připravovat doopravdy :)

Kojenec/batole vaří Kojenec/batole vaří Kojenec/batole vaří


A co vaše děti? Také se tak rády pletou/pletly pod nohama v kuchyni? :)

Kam dál:

8 thoughts on “Vařím, vaří, vaříme

  1. Ali cajazpalaca

    To poznáme veľmi dobre. Neustále plontanie sa pod nohami, kompletne riady pod nohami, chýbajúce varechy a naberačky 😀. Ale ten entuziazmus v jeho tvári a chuť do všetkého. Na všetko hneď kričí: ja ja!. A tak mi ranná príprava kaše trvá dvakrát toľko ale stojí to za to. Nemiluj tých našich pomocníckov keď to robia ešte tak ochotne 😁.

    1. veruce Post author

      Doba, kdy mi bude chtít opravdu pomáhat s přípravou, je jistě za dveřmi. Těším se :)

  2. 3dmama

    Zdravím, já už vidím výsledek – syn, který se odmala se mnou vařil (běžně seděl na kuchyňské lince, o žádné učící věži v té době jsem neměla ani ponětí) teď v deseti letech dokáže leccos uvařit, resp. nebojí se v kuchyni. Jestli něco výrazně změnilo můj pohled na život s dětmi, tak je to právě kniha Koncept kontinua.

    1. veruce Post author

      Děkuji za zkušenost, to je fajn! :)
      Já se ho v naší mini kuchyni bojím nechat na lince – na dosah by měl moc věcí, na které by dosáhnout neměl :D Proto se těším na tu učící věž, jinak bych to asi praktikovala stejně :)

  3. beallara

    Já jsem nechala mojí dceru přirozeně dělat vše se mnou a ona už od malička uměla skvěle vařit, péct a skvěle tvořit v kuchyni. To jsou atributy, které nejenže pojí matku s dítětem, ale učí dítě do budoucna se práce neštítit. Mnoho lidí, včetně mojí matky u toho rostlo, z důvodu nepořádku, já jsem za tuto přirozenost ráda, žena , ale i muž jsou s přípravou jídla prostě spjati.
    Soptíček už svou věž má, maličko mi to nesedí, bojím se, aby nespadla, ale kdo se bojí, s.. v síni.
    Její mamince to vyhovuje a holky si spolu vaří, takže linie pokračuje.
    A vám přeji úžasné kastrůlkové orgie.

    1. veruce Post author

      Přesně tak :) Taky občas z toho nepořádku kvetu, ale ani mě nenapadne v tom synovi bránit, ještě ho v tom podporuju :)
      Věže se celkem obával i děda, který ji právě vyrábí, ale za mě je to určitě bezpečnější než židle, která má opěrku jen na jedné straně.
      Díky a nápodobně i se Soptíčkem!

  4. Jana

    Moji malou sestru (už má teda 6 let, půjde do školy…) jsem od malička nechávala dělat, co jsem dělala já. Myslím si, že i díky tomu, že i brácha ji hodně nechával ho napodobovat, teď malá celkem hodně věcí rychle odkouká a aplikuje sama. Plus vaření – mne máma vždy děsně peskovala, vojenský pořádek – se sestrou (dělal to i brácha), jsme měli všude mouku, skvěle se bavili a ona teď díky tomu hrozně ráda pomáhá v kuchyni (ale ne mamce, ta stále aplikuje vojnu laboratoře v kuchyni) :) Akorát teda čím více tě čtu, tím více mi přijde, že jaksi inklinuji k tvému způsobu výchovy :) A ne proto, že se mi líbí, co píšeš, ale proto, že píšeš, co si myslím :)

    1. veruce Post author

      Já jsem vždycky ráda, když někdo mou domněnku ověří tím, že to už zná z praxe :) Já to z vlastní praxe zatím znát nemohu (leda právě od lidí ze svého okolí) a naši mě a bráchu vychovávali prakticky úplně jinak, než k čemu tíhnu já. Jsem zvědavá, jak to budeš mít pak ty :)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *