Slovanská máma

šestinedělí

Přirozený porod vs. CS (6) / Šestinedělí po císařském řezu

maly4Zkušeností s porodnicí v Neratovicích

V minulé části se už nějak nedostalo na podrobnější popis toho, jak se personál v Neratovicích vlastně chová. Z těch pár zmínek by si někdo mohl myslet, že to má k ideálu daleko. Opak je pravdou. Od nástupu po propuštění se 99% personálu (doktoři, sestřičky, porodní asistentky, pomocný personál, uklízečky) chovalo po celou dobu mile a ochotně.

Vyzkoušela jsem dva různé pokoje. Na třílůžkovém se během 4 dnů vystřídalo 6 rodiček a pokoj byl vyhříván na 28°C, což mě přivádělo k šílenství. Naštěstí většinou ani jedné nevadilo větrání. Po uvolnění nadstandardu jsem se na poslední dva dny přestěhovala na jednolůžkový pokoj. Ty jsou permanentně plné a čeká se na ně podle interního pořadníku, o němž jsem se dozvěděla až 4. den hospitalizace, jinak bych na něm strávila více dnů. Nadstandard za to opravdu stojí, neboť umožňuje 24hodinovou přítomnost partnera.

Porodní plán samozřejmě dodržet mohl vzhledem k okolnostem jen částečně, ale co mohli, to dodrželi. Před porodem ani před operací mi nenutili klystýr, nenabízeli mi žádné léky na utišení bolesti, manžel se mnou byl celou dobu vyjma doby na operačním sále a jinak nás přišel jen jednou za hodinu zkontrolovat doktor (pokud se nepletu tak sám primář, holt jsem byla případ :D), u monitorů jsem si mohla zvolit jakoukoli polohu, umělé urychlování dle mého taky probíhalo co nejjemněji (špatný výraz, ale lepší mě nenapadá) a k císaři dospěli až poté, co to už vážně jinak nešlo.

Prakticky ze všech stran byla cítit jejich podpora, ať už šlo o překonání porodních bolestí či opakované dotazy ke kojení. Díky nim mi dny po císaři (zejména mimo návštěvní hodiny) utíkaly jako voda. Co si ale budeme povídat, chtěla jsem už domů, nemocničního prostředí jsem měla plné zuby. Navíc jsme se neměli rádi s dětským doktorem, jak už jsem nakousla minule.

Jediné, co mě opravdu na Neratovicích mrzí je to, že partner nemůže být u císaře (některé porodnice to umožňují) a že nedávají miminko po vytažení matce na hruď ani u částečné anestezie. I přesto však plánuji v Neratovicích rodit znovu i za předpokladu, že by případné komplikace během těhotenství znamenaly plánovaný císařský řez. Personál na oddělení šestinedělí je k nezaplacení.


Šestinedělí po císařském řezu

O císařském řezu koluje stále hodně mýtů. Častěji, než by mi připadalo normální, narážím na to, že si některé ženy císařský řez přímo přejí. Neuvědomují si (nebo si to ani uvědomit nechtějí), že vážně není o co stát.

Císař sice nebolí hned, ale o to déle bolí potom.

2. měsíc s miminkem

CO NOVÉHO

Moranu jsme vynesli jako každý rok, venku pomalu začíná jaro a je to snad poprvé, co se na něj opravdu těším (na léto však ani omylem). Daleko víc času trávím(e) venku a jakmile se oteplí ještě trochu víc, budeme moct konečně vyrazit na nějaký delší výlet i s malým. Co si budem povídat, dlouhé túry a hory mi dost chybí ;)

Z porodnice nastavený režim stále funguje, takže nemám(e) problém spát v noci 4-5 hodin bez přerušení. To si nemůžu vynachválit, protože mi to většinu týdne stačí. Když mi to nestačí, dospávám(e) během dne :) Podařilo se nám odhalit i jednu příčinu častého i několikahodinového až hysterického křiku, a sice intoleranci na laktózu, takže i přes den je teď malý daleko klidnější a často se usmívá i chechtá. Já se zas naučila spát na zádech, protože malý s náma spí zásadně v posteli (v postýlce to zvládl dvakrát a po několika marných pokusech jsme z ní udělali odkladiště), což bych ještě před pár měsíci řekla, že mě nikdo nepřinutí :D Jinak je to občas síla, což potvrdí každý novopečený rodič, nicméně veškerou námahu a nepohodlí mnohokrát vykompenzuje spokojený výraz malého :)