12. měsíc s miminkem

Roční srovnání a ohlédnutí se zpět za rokem mateřství si nechám do samostatného článku. V tomto se budu věnovat jen poslednímu měsíci u malého.

dvanáctý měsícSníh a mrazivé počasí, to je moje! S letošní zimou jsem spokojena. Měsíc v kuse u nás leží sníh, většinu času je pod nulou a občas do toho svítí slunce. Paráda. Navíc k tomu snad pochcípá většina hmyzáků a slimáků, takže by léto mohlo být o to snesitelnější. Výlet jsme žádný nestihli, měli jsme všichni frmol, avšak pravidelné procházky nechyběly.

Malý ušel svůj první půlkilometr venku. Skoro běhá a venku ho chodit také celkem baví. Kolemjdoucí se strašně diví, že tak malé miminko chodí, a jsou z něj na větvi. Je to sranda. V roce už není sice nic překvapivého na tom, že dítě chodí, ale když někdo slyšel, že ten náš rošťák začal ťapkat v 10 měsících, docela koukal :) Krom toho je syn stále celkem malý, takže mě udivené pohledy moc nepřekvapují.

dvanáctý měsíc dvanáctý měsíc dvanáctý měsíc
 

Mezi jeho oblíbené hry patří aportování. Není divu. Už když byl v břiše, říkali jsme mu štěně (sice vlčí štěně, ale v tom asi miminko nevidí rozdíl), tak se jako štěně prostě chová :) Donese mi hračku, kterou mám poslat co nejdál, a pak se pro ni rozeběhne. Po úspěšném „lovu“ ji s vítězoslavným výrazem donese zase ke mně a očekává, že ji zase pošlu co nejdál. Klidně 10x po sobě.

Když vařím (nebo dělám něco jiného v kuchyni), vaří se mnou. Očividně ví, k čemu jsou mísy a hrnce. Každou chvíli v nich něco míchá. Když mu ráno vařím čaj, natahuje se po sáčku, aby jej mohl sám dát do hrnečku.

Read more

11. měsíc s miminkem

Konec roku stál za prd. Nachcípaní jsme byli všichni. Já jako poslední, ale vlezlo to i na mě. To musel být nějaký superbacil, jinak si to neumím vysvětlit. Předtím se o mě nepokoušel ani náznak nachlazení dobrých 5 let. Jistě v tom bude svou roli hrát i stres, kterého se mi s malým občas  dostává více než dost :)

Kvůli nemoci jsme nemohli oslavit pořádně slunovrat, což se mi vůbec nelíbí. Mám pocit, že konci roku prostě něco chybělo. Najednou začal rok nový a ten starý pro nás jakoby neskončil.

S novým rokem jsem si však uvědomila, jak moc malý vyrostl. Je to už rok, co jsem začala s obřím břichem jezdit do porodnice na kontroly. 45 km tam, 45 zase zpátky, dvě hodiny za volantem, část z toho po Praze ve špičce. Jinou (bližší) bych si ale nevybrala ani teď. 

CO NOVÉHO U MALÉHO

Chodí. Chodí už přes tři týdny. Doktorka při desetiměsíční kontrole info o tom, že už pár kroků v prostoru zvládne, ignorovala, tak se malý rozhodl, že začne pořádně. Ten samý den ušel deset kroků. Dva dny poté už přešel celou místnost. Teď už se po bytě častěji přemisťuje po dvou než po čtyřech. Přejde práh bez povšimnutí. S oporou se sápe přes daleko vyšší překážky (třeba přes rodiče, kteří se s ním válí po zemi a hrají si s ním :)). Velice se mu líbila i nafukovací postel, na které jsme spali u jedné z babiček. I na tak nestabilním terénu se naučil chodit během pár minut. Když se trochu vzduchu upustilo a stala se tak po každém došlápnutí ještě nestabilnější, s nadšením po ní ťapkal snad dvacet minut v kuse a při dopadu na zadek se chechtal :D Naučil se bezpečně slézat z postele.

Dočkali jsme se i dalšího (čtvrtého) zubu. Druhá horní jednička vylezla nepárově po cca měsíci po té první. Nechci to zakřiknout, ale vypadá to, že malému teď daly zuby od jejího vylezení na chvíli pokoj.

Kroužky na tyč už umí navléct všechny, když mu je srovnám podle velikosti, často se ale snaží i sám a diví se, když mu tam nesedí. Občas má chuť i na vkládačku, ale vydrží u ní sotva s první vloženou kostkou. Zpozorovala jsem ale první náznak pro stavbu komínů. Když mu kelímky podávám a zároveň vznikající věž přidržuju, umí je na sebe skládat. Jinak samozřejmě vede veškerý obsah skříněk, které umí otevřít, čili kuchyňské vybavení, látky na šití, čtvrtky, USB kabely,… Líbí se mu i schované věci v krabicích. Když dorazili noví plyšáci, nejvíc si s nimi vyhrál, když je v krabici objevil a ukořistil :) Průběžně mu tak schováváme všelicos.

jedenáctý měsíc jedenáctý měsíc jedenáctý měsíc
 

Žádné nové slovo neumí, ačkoli občas použije něco na způsob „ne“ ve velice příhodných chvílích, jako třeba:

Read more

10. měsíc s miminkem

desaty-mesicOslavili jsme desáté výročí našeho vztahu, resp. „oslavili“ tím, že jsme si připili vodou. Cokoli jiného by v ten den i dnech následujících vyhodnotil můj žlučník jako pokyn k dalšímu záchvatu. Malý se potýká se separační úzkostí a prořezávajícími zuby, které dávají zabrat nejen jemu. Tenhle měsíc byl prostě na palici.

CO NOVÉHO U MALÉHO (10. měsíc)

Zlobí (ho zuby). Všechno se ale na zuby svádět nedá, ač bych řekla, že to je výhradně těmi zuby. Alespoň mu po třech měsících vylezl další, čili zatím třetí. Na ten druhý do páru čekáme už třetí týden a pokládáme ho za zdroj vší té protivnosti, nespokojenosti, ukřičenosti a bojkotu jídla

Během tohoto měsíce se naučil obstojně držet rovnováhu a postavit se v prostoru bez opory, nově tedy rovnou z kleku na čtyřech. Bez opory také udělá tak tři čtyři kroky, aby se mohl něčeho chytit. Zatím tedy nechodí, ale pokud do konce roku začne, vážně nás to nepřekvapí. S oporou chodí celkem jistě. Za ruku/ruce ho vodit nechceme, ač se tomu úplně vyhnout nedá, ale i okolo nábytku chodí už poměrně rychle. Jinak umí vylézt na nižší postel a taky na několik schodů. Když má náladu, umí navlékat plastové kroužky na tyč. Hraje si se vším, co má po ruce, a je mu jedno, zda je to jeho hračka nebo cokoli jiného (hlavně, že se to dá kousat).

desátý měsíc desátý měsíc desátý měsíc
Ze začátku měsíce říkal u kaše mňamňamňam, ale to se nějak vytratilo i s chutí k jídlu (to ty zuby). Jinak od něj občas slyšíme nenene a podsouváme mu význam tohoto výrazu. Tatata a mamamam říkat nepřestal :)

Read more