Slovanská máma

měsíční přehled

9. měsíc s miminkem

devaty-mesicŘíjen nám dal zabrat. Malého postihla šestá nemoc, takže více než týden jsem neměla nárok na nic jiného než ho mít neustále u sebe. O tom ale podrobněji níže. Jinak jsme oslavili Mokošin svátek, na který už byl malý naštěstí jakž takž v kondici. Mrzutost u něj však přetrvává od horeček až do dnešních dnů.

CO NOVÉHO U MALÉHO

Stojí v prostoru, rovnováhu udrží i půl minuty, možná více. Umí se postavit z dřepu s hračkou v rukou a zase si s ní i dřepnout. Obchází nábytek a pár kroků udělá i s tatrovkou. Umí říkat táta, resp. tatata, když chce nebo vidí tátu. Miluje houpačky, jak ty závěsné, tak ty pružinové. A klouzačky vlastně taky.

8. měsíc s miminkem

osmy-mesicZáří jsme projezdili, procestovali a uteklo velice rychle. Než jsme stihli naplánovat další víkendové stanování, už jsme odjížděli na dovolenou. Pravda, moc se nám v jeho začátku nechtělo ven kvůli vedrům, za to jsme si ale užili týden v horách s prakticky ideálním počasím. Pršet začalo až poslední den :)

CO NOVÉHO U MALÉHO (8. měsíc)

Rozlezl se. Umí prošmejdit po čtyřech celý byt a umí si za mnou dolézt, když zjistí, že jsem v jiné místnosti. Sednout si umí ze všech možných poloh. Stoupnout si umí už sebejistě u čehokoli a trénuje dřepy. Občas zkouší balancovat za jednu ruku a občas se pustí úplně, ale to zvládne stát jen pár vteřin :)

Je ukecaný. Pořád něco žvatlá a rozpoznali jsme i první slovo, které se naučil používat. Když se mě dožaduje, pronásleduje mě po čtyřech se zoufalým výrazem za kníkavého „mamamamam“. Jakmile si ho vezmu do náruče, přestane. Používá to výhradně pro tuto situaci :)

Oblíbené hračky? Cibule! A taky česnek a pověšené prádlo na sušáku. Vlastně cokoli, co visí, a taky cokoli, čemu alespoň chvíli věnují pozornost rodiče. Nu a taky velká Tatra 148, kterou jsme objednali poté, co si začal sám sedat. Tak to měl slíbeno už jako novorozenec :) Rád se v ní vozí po bytě a nechává se v ní i krmit.

7. měsíc s miminkem

sedmy-mesicSrpen utekl jako voda. Promrhaný čas z července jsme doháněli, co to šlo. Stihli jsme i pár výletů včetně stanování. Nejvíc času samozřejmě zabral malý, který se rozhodl, že udělá pořádný skok kupředu, avšak stále zůstane i tím kontaktním a samostatně nespícím miminkem. Jinými slovy nestíhám(e) krom starání se o něj takřka vůbec nic :)

CO NOVÉHO U MALÉHO

Leze, ačkoli neochotně a dosti svérázným způsobem. K tomu pravému lezení už to ale nemá daleko. Plazení zcela přeskočil.

Sedí. Sedět se naučil hned první týden sedmého měsíce. Během pár dnů to vypiloval k dokonalosti a na nějakou dobu se sedání si stalo jeho oblíbenou činností (stejně jako o pár měsíců dříve přetáčení na bříško). Samozřejmě se to ze začátku neobešlo bez pádů. Jak jinak se ale měl naučit držet rovnováhu, že…

Staví se na nožičky, má-li oporu. Poprvé se postavil nějakých deset dnů před koncem sedmého měsíce. Průběžně to zkouší o nábytek a ani tohle se neobejde bez pádů.

Je to malý velký rošťák. Velikost 68 je mu stále velká a už tu nacvičuje pohyby typické daleko větším dětem. Je to dosti roztomilé :)

6. měsíc s miminkem

sesty-mesicČervenec je za námi a doufám, že tím všechno špatné, co se v něm přihodilo, končí. Bez nadsázky to byl jeden z nejhorších měsíců vůbec a malý v tom rozhodně prsty nemá. Sešel se nám jeden úraz, který následoval druhý úraz, téměř čtyřdenní žlučníkový záchvat (o tom podrobněji níže) a do toho odcizené doklady a lítání po úřadech. Prostě dovolená a volno k nezaplacení…

CO NOVÉHO U MALÉHO

Malý nám dělá radost, je ještě pohyblivější než minulý měsíc. Hbitě válí sudy, otáčí se kolem do kola a nově péruje na kolínkách. Snaží se lézt, už umí couvat. Pokud nebude líný po nás, tak do týdne leze úplně a nám definitivně končí ty klidnější časy (pravda, už teď se umí dostat z jednoho konce místnosti na druhý, ale pořád ne tak rychle, jak to brzo zvládne lezením).

5. měsíc s miminkem

paty-mesic Až si říkám, zda vůbec tento měsíc psát zvlášť, zda ho nespojit s tím dalším. Nějak se toho sešlo tolik, že chyběl čas sepsat tento přehled v obvyklém termínu.

V průběhu června s námi malý poprvé stanoval. Připravili jsme mu takové spaní, že skoro nepoznal, že neleží doma v posteli. Venku se mu to líbilo natolik, že si ani nevzpomněl na zuby. To se nám ostatně potvrdilo ještě mnohokrát, že na rozmrzelost platí čerstvý vzduch (a samozřejmě mlíko).

CO NOVÉHO U MALÉHO

Malý je čím dál pohyblivější. Plynule se přetáčí a otáčí, kam se mu zrovna zamane. Uhlídat ho se stává čím dál náročnějším. Na bříšku se opírá už nějakou dobu o dlaně/pěstičky, nejen o celá předloktí. S nadšením a lehkostí se přitahuje do sedu. Miluje hru na letadlo (po chycení v podpaží se zpevní a dokáže se udržet vodorovně) a velkýho kluka (zvednutí v rukou nad hlavu).

V hrací postýlce sice polehává, ale je čím dál složitější ho zabavit. Z hraček už si vybírá a pokaždé je potřeba jich několik vyzkoušet, než ho nějaká dostatečně zaujme.

4. měsíc s miminkem

kvetenCO NOVÉHO U MALÉHO

Nevěřila bych, že to za další měsíc už budu psát, jak se malý umí překulit na bříško. Umí to od třetího týdne čtvrtého měsíce. Od chvíle, kdy to zvládl poprvé, to zkouší pořád dokola a už ho nemůžu nikde výš než na zemi nechat bez dozoru ležet. Dva týdny předtím se začal otáčet na boky. Vtipné je, že to poprvé udělal poté, co od paní doktorky slyšel, že už by s tím měl pomalu začít :D Při ležení na zádech si nedávno začal hrát s nožičkama a pěkně je k sobě přitahuje.

Taky ale začal bojkotovat hrací postýlku a nechce v ní ležet déle než pár minut, většinou se do ní ale ani nenechá položit. Museli jsme tak konstatovat, že nemáme moderní miminko, neboť opravdu není bezkontaktní. Na druhou stranu si náš malý (nespo)kojenec s nadšením nechává kontrolovat, zda už nevykukují nějaké zoubky. Bere to jako hru a přijde mu to nanejvýš legrační. Zoubky sice ještě nevylezly, ale pěkně trápí i tak. Už měsíc se snaží zahnat bolení tím, že si něco strká do pusy a žvýká to. Nejraději má prsty rodičů, kousátka rychle zahazuje.

3. měsíc s miminkem

houpacka CO NOVÉHO U MALÉHO

Začátek roku vždycky rychle utekl a teď utíká čas dvojnásobně rychle. Malému budou brzo tři měsíce. Pěkně roste a přibývá, do krabice jsem první malé hadříky odložila už začátkem dubna. Směje se, chechtá se, vydává mnoho nových zvuků, hraje si s plyšáky na řetězu nad postýlkou a na hrací dečce už se poprvé překulil z bříška na záda (3x po sobě, takže to náhoda nebude :)). Jinak na bříšku ze dne na den začal krásně zvedat hlavičku. Přestává mu vadit koupání (ještě nedávno ho celé prokřičel) a s nadšením se po něm nechává masírovat. Pořád nesnáší kočárek, takže veškeré vycházky a výlety ho nosím v šátku. Krmení a přebalování v polních podmánkách mu ale nevadí, takže brzo bude snad příležitost k delšímu výletu. :) Venku je čím dál zvědavější, místo rychlého usnutí se raději dívá okolo sebe a pak křičí, protože najednou zjistí, jak je unavený. :) Usínat sám pořád neumí, ale v noci poslední týden naspí i 7(!!!) hodin v kuse. Koliky jsou snad už zcela na ústupu (a to občas sním něco, co bych si ještě před měsícem nedovolila), místo nich se nejspíš začnou brzo klubat zuby, pár věcí tomu nasvědčuje (třeba dost silné slintání a strkání si všeho do pusy – od vlastních pěstiček, přes moje prsty až po chrastítko) a já se už připravuju na probdělé noci. :)

2. měsíc s miminkem

CO NOVÉHO

Moranu jsme vynesli jako každý rok, venku pomalu začíná jaro a je to snad poprvé, co se na něj opravdu těším (na léto však ani omylem). Daleko víc času trávím(e) venku a jakmile se oteplí ještě trochu víc, budeme moct konečně vyrazit na nějaký delší výlet i s malým. Co si budem povídat, dlouhé túry a hory mi dost chybí ;)

Z porodnice nastavený režim stále funguje, takže nemám(e) problém spát v noci 4-5 hodin bez přerušení. To si nemůžu vynachválit, protože mi to většinu týdne stačí. Když mi to nestačí, dospávám(e) během dne :) Podařilo se nám odhalit i jednu příčinu častého i několikahodinového až hysterického křiku, a sice intoleranci na laktózu, takže i přes den je teď malý daleko klidnější a často se usmívá i chechtá. Já se zas naučila spát na zádech, protože malý s náma spí zásadně v posteli (v postýlce to zvládl dvakrát a po několika marných pokusech jsme z ní udělali odkladiště), což bych ještě před pár měsíci řekla, že mě nikdo nepřinutí :D Jinak je to občas síla, což potvrdí každý novopečený rodič, nicméně veškerou námahu a nepohodlí mnohokrát vykompenzuje spokojený výraz malého :)