Vyzkoušeli jsme si sušenky „co dům dal“. Spíše jsou to tedy placky, protože do klasických křehkých sušenek to má celkem daleko. ;) Nicméně výsledek zachutnal malému i mně, takže se podělím o recept.
Potřebujeme:
(= přibližně jeden plech sušenek)
Znáte to. Máte chuť na tiramisu, ale nechcete dítěti dávat něco, v čem jsou syrová vejce (a trošička alkoholu). Jenže víte, že ten prcek nebude vyžadovat k jídlu nic jiného, když to u vás uvidí. Tak nějak by to bylo u nás. Tak jsem Vlčeti udělala jeho vlastní verzi dezertu, který má subjektivně k tiramisu blíž než ty pokusy s pomazánkovým máslem kolující po internetu ;)
Na náhražky mascarpone se vykašlete
Do tiramisu patří jedině čerstvý sýr mascarpone a má to svůj důvod. Je výrazně tučný a tuhý, krém z něj dobře drží. A krom toho má mascarpone i nezaměnitelnou chuť. Kelímek běžně v obchodě bývá poměrně drahý. Nejlepší poměr cena/chuť/vlastnosti má mascarpone z Lidlu (250g okolo 35 Kč).
Domácí lučina je nejenom chutná, ale i jednoduchá na přípravu. Je vhodná už i pro ty nejmenší, kteří mají v příkrmech zavedený bílý jogurt (cca 7m+). Příprava je otázkou pár minut, ač si ji pak nevychutnáte hned, ale až druhý den. Dospělí a starší děti si mohou tento měkký sýr různě dochutit nebo jeho přípravu obměnit s použitím smetany. Můžete jej také použít jako krém na dort nejen k prvním narozeninám a samozřejmě jako základ všech možných pomazánek.
Základní lučina (cca od 7m):
Lučina se zakysanou smetanou (cca od 9m)
Snídaně je základ dne a kdy jindy si dát na trávení náročnější jídlo, aby dodalo co nejvíce energie, když ne k snídani? Ač snídáme 9 z 10 dnů kaše, občas je potřeba udělat změnu :)
Jsou to palačinky nebo lívanečky? Svým způsobem ani jedno, svým způsobem oboje – nadýchané malé palačinky, ošizené nekynuté lívanečky. Jídlo sladké a tučné už z podstaty. Děláme je jen občas a právě k snídani se hodí nejvíce.
Tak zdravě, jak to jen jde
Aby to nebylo tak moc nezdravé a těžké už od pohledu, používám bezfosfátový prášek do pečiva (lze nahradit tuhým sněhem z bílků), špaldovou mouku, do těsta nedávám žádný cukr a smažím téměř za sucha (na pánvi rozpustím miniaturní kousek sádla před první plackou a poté už tuk nepřidávám).
Nabídka kaší vhodných pro kojence a batolata je veliká. Od synových 8m do jeho 13m jsme jich vyzkoušeli několik druhů i značek, až jsme dospěli k těm, které vařím k snídani nám oběma dodnes. V tomto článku vám v krátkosti objasním, proč nedávám kaši k večeři, které kaše preferujeme a jak je dochucuji, třeba to někoho inspiruje :)
Proč nedávám kaši na noc
Kaši na noc nedávám z prostého důvodu – je těžká. Čím je hustší, tím více zatěžuje trávení. Taková krupicová kaše patří mezi velmi těžká jídla, která např. žlučníkářům mohou způsobit problémy úplně stejně jako smažený řízek (to jako žlučníkář moc dobře vím). Nebudu zabíhat do žádných odborných či pseudoodborných poznámek a argumentů o sacharidech, cukrech a škrobech. Nevyznám se v tom a na internetu se toho píše až moc (pravd, polopravd, nesmyslů, kdo se v tom má vyznat).
Konečně jsem se dokopala ke koupi razítek na sušenky a hned jak dorazily, museli jsme je s Vlčetem vyzkoušet. Výroba sušenek je ideální činnost, do které lze zapojit i malé děti. Malý mi pomáhal válet a následně ujídat těsto. Vzhledem k tomu, že ujídal množství větší než malé, musela jsem ho od přípravy vystrnadit, vykrajování a vytlačování sušenek si vyzkouší až příště. Sušenky rychle mizí, takže to určitě nebude za dlouho.
Doba přípravy
