Slovanská máma

6-9 měsíců

10. měsíc s miminkem

desaty-mesicOslavili jsme desáté výročí našeho vztahu, resp. „oslavili“ tím, že jsme si připili vodou. Cokoli jiného by v ten den i dnech následujících vyhodnotil můj žlučník jako pokyn k dalšímu záchvatu. Malý se potýká se separační úzkostí a prořezávajícími zuby, které dávají zabrat nejen jemu. Tenhle měsíc byl prostě na palici.

CO NOVÉHO U MALÉHO (10. měsíc)

Zlobí (ho zuby). Všechno se ale na zuby svádět nedá, ač bych řekla, že to je výhradně těmi zuby. Alespoň mu po třech měsících vylezl další, čili zatím třetí. Na ten druhý do páru čekáme už třetí týden a pokládáme ho za zdroj vší té protivnosti, nespokojenosti, ukřičenosti a bojkotu jídla

Během tohoto měsíce se naučil obstojně držet rovnováhu a postavit se v prostoru bez opory, nově tedy rovnou z kleku na čtyřech. Bez opory také udělá tak tři čtyři kroky, aby se mohl něčeho chytit. Zatím tedy nechodí, ale pokud do konce roku začne, vážně nás to nepřekvapí. S oporou chodí celkem jistě. Za ruku/ruce ho vodit nechceme, ač se tomu úplně vyhnout nedá, ale i okolo nábytku chodí už poměrně rychle. Jinak umí vylézt na nižší postel a taky na několik schodů. Když má náladu, umí navlékat plastové kroužky na tyč. Hraje si se vším, co má po ruce, a je mu jedno, zda je to jeho hračka nebo cokoli jiného (hlavně, že se to dá kousat).

desátý měsíc desátý měsíc desátý měsíc
Ze začátku měsíce říkal u kaše mňamňamňam, ale to se nějak vytratilo i s chutí k jídlu (to ty zuby). Jinak od něj občas slyšíme nenene a podsouváme mu význam tohoto výrazu. Tatata a mamamam říkat nepřestal :)

9. měsíc s miminkem

devaty-mesicŘíjen nám dal zabrat. Malého postihla šestá nemoc, takže více než týden jsem neměla nárok na nic jiného než ho mít neustále u sebe. O tom ale podrobněji níže. Jinak jsme oslavili Mokošin svátek, na který už byl malý naštěstí jakž takž v kondici. Mrzutost u něj však přetrvává od horeček až do dnešních dnů.

CO NOVÉHO U MALÉHO

Stojí v prostoru, rovnováhu udrží i půl minuty, možná více. Umí se postavit z dřepu s hračkou v rukou a zase si s ní i dřepnout. Obchází nábytek a pár kroků udělá i s tatrovkou. Umí říkat táta, resp. tatata, když chce nebo vidí tátu. Miluje houpačky, jak ty závěsné, tak ty pružinové. A klouzačky vlastně taky.

8. měsíc s miminkem

osmy-mesicZáří jsme projezdili, procestovali a uteklo velice rychle. Než jsme stihli naplánovat další víkendové stanování, už jsme odjížděli na dovolenou. Pravda, moc se nám v jeho začátku nechtělo ven kvůli vedrům, za to jsme si ale užili týden v horách s prakticky ideálním počasím. Pršet začalo až poslední den :)

CO NOVÉHO U MALÉHO (8. měsíc)

Rozlezl se. Umí prošmejdit po čtyřech celý byt a umí si za mnou dolézt, když zjistí, že jsem v jiné místnosti. Sednout si umí ze všech možných poloh. Stoupnout si umí už sebejistě u čehokoli a trénuje dřepy. Občas zkouší balancovat za jednu ruku a občas se pustí úplně, ale to zvládne stát jen pár vteřin :)

Je ukecaný. Pořád něco žvatlá a rozpoznali jsme i první slovo, které se naučil používat. Když se mě dožaduje, pronásleduje mě po čtyřech se zoufalým výrazem za kníkavého „mamamamam“. Jakmile si ho vezmu do náruče, přestane. Používá to výhradně pro tuto situaci :)

Oblíbené hračky? Cibule! A taky česnek a pověšené prádlo na sušáku. Vlastně cokoli, co visí, a taky cokoli, čemu alespoň chvíli věnují pozornost rodiče. Nu a taky velká Tatra 148, kterou jsme objednali poté, co si začal sám sedat. Tak to měl slíbeno už jako novorozenec :) Rád se v ní vozí po bytě a nechává se v ní i krmit.

Estivillova uspávací (vyplakávací) metoda, aneb o spánku miminek

Spinkací miminkoO uspávání miminek vyřváním se jsem četla někdy v průběhu těhotenství. Zírala jsem na popis s otevřenou pusou a hned jsem věděla, že tohle praktikovat nebudu, protože něco tak drastického bych tomu malému prostě udělat nemohla. Raději jsem ale s úplným odmítnutím této pseudometody počkala, dokud malý nepřijde na svět, aby mě někdo nenařknul z toho, že nevím, o čem mluvím. Teď, když je synovi sedm měsíců, považuji tuto metodu za ještě absurdnější.

Naše miminko nespinká tak, jak by mělo, co s tím?

Ještě v šestinedělí jsem samozřejmě pročítala internetové články i diskuze a získala jsem hrubou představu o tom, jak by správně mělo miminko v tom a tom měsíci spát. Jako mnoho jiných maminek jsem nabyla dojmu, že náš malý už musí každým týdnem začít usínat sám. Tu jsem si přečetla, že jedno miminko začalo samo usínat ve třetím měsíci, tu nemá problém prospat ve čtyřech měsících celou noc. Na mnoha místech jsem si přečetla, že se miminko sice musí uspat chováním, ale potom se položí a spí klidně až do rána už v prvních měsících života.

Naše miminko tohle neumělo a neumí to do dneška. Dříve jsem z toho byla nesvá. Říkala jsem si, co jsem udělala a dělám špatně, že pořád nepřichází to samostatné usínání, ba alespoň samostatné spaní. Malý v šestinedělí usínal pozdě v noci po dlouhých desítkách minut hopsání na míči a spal na mém břiše. Okolo dvou měsíců, kdy už začal být na takové spaní velký, usnul vždy u kojení (vleže) a dokud jsem se od něj nevzdálila (jen výjimečně jsem velice opatrně mohla opustit postel), spal velice spokojeně vedle mě několik hodin v kuse. Přes den také neuměl usnout jinak než v mojí přítomnosti, dokonce začal někdy v prvním měsíci bojkotovat i kočárek. Dudlík odmítal (snad až na 3 případy, kdy ho uklidnil, jinak ho jazykem vystrkoval ven), tak jsem ho uspávala kojením i přes den nebo jsem ho nosila v šátku, kde usínal také rád.

Jediné, co jsem v takových chvílích mohla dělat já, bylo čtení, koukání do počítače při hopsání na míči nebo procházka po venku. Do toho mi v hlavě pořád naskakovaly přečtené univerzální rady typu: „Nedávejte dětem prso jako dudlík.“ a „Věnujte se jen miminku, všechno ostatní dělejte jen, když spí.“ A to mám jako udělat jak? ptala jsem se nespočetněkrát sama sebe. A jak mám naučit malého samostatně spát?

Nebude ono něco na té Estivillově metodě? Narážela jsem na ni všude, kde jsem se chtěla dočíst něco spánku miminek. Narážela jsem na ni i na blozích jiných maminek, na které jsem zavítala náhodou nebo je už delší dobu sledovala. Nemohly si ji vynachválit a nadšeně psaly o tom, jak jejich dítko prospí i 12-13 hodin. Znělo mi to až lákavě a hlavně neuvěřitelně.

7. měsíc s miminkem

sedmy-mesicSrpen utekl jako voda. Promrhaný čas z července jsme doháněli, co to šlo. Stihli jsme i pár výletů včetně stanování. Nejvíc času samozřejmě zabral malý, který se rozhodl, že udělá pořádný skok kupředu, avšak stále zůstane i tím kontaktním a samostatně nespícím miminkem. Jinými slovy nestíhám(e) krom starání se o něj takřka vůbec nic :)

CO NOVÉHO U MALÉHO

Leze, ačkoli neochotně a dosti svérázným způsobem. K tomu pravému lezení už to ale nemá daleko. Plazení zcela přeskočil.

Sedí. Sedět se naučil hned první týden sedmého měsíce. Během pár dnů to vypiloval k dokonalosti a na nějakou dobu se sedání si stalo jeho oblíbenou činností (stejně jako o pár měsíců dříve přetáčení na bříško). Samozřejmě se to ze začátku neobešlo bez pádů. Jak jinak se ale měl naučit držet rovnováhu, že…

Staví se na nožičky, má-li oporu. Poprvé se postavil nějakých deset dnů před koncem sedmého měsíce. Průběžně to zkouší o nábytek a ani tohle se neobejde bez pádů.

Je to malý velký rošťák. Velikost 68 je mu stále velká a už tu nacvičuje pohyby typické daleko větším dětem. Je to dosti roztomilé :)