Fascinujici_mysl_novorozeneho_ditete

Přirozený porod vs. CS (3) / Fascinující mysl novorozeného dítěte

Během svého těhotenství jsem si vzpomněla na články od Onni, které publikovala na svém blogu o rok dříve (první ze série zde). Její nový web jsem sem tam navštívila a v jedné diskuzi znovu natrefila na knihu Fascinující mysl novorozeného dítěte od Davida Chamberlaina. Chvíli trvalo, než jsem ji sehnala, ale jsem ráda, že se mi do ruky dostala dříve, než jsem odjížděla do porodnice.

Fascinující mysl novorozeného dítěte

Co víme o ještě nenarozených a nově narozených dětech? Není tomu tak dlouho, co si lidé mysleli, že novorozenci jsou zcela hloupá a vůči bolesti necitlivá stvoření vybavená sotva sacím reflexem. Z novodobých výzkumů vychází najevo něco zcela jiného.

Před narozením

Na konci minulé části jsem se zmínila o tom, že si děti pamatují vlastní narození. Jejich vědomí, smysly a paměť tedy musí fungovat ještě předtím. I dnes se najdou lidé, kteří považují mluvení na ještě nenarozené miminko za zbytečné a před nastávajícími maminkami, které s ním komunikují doteky přes břicho i mluvením, si ťukají na čelo. Ženy v sobě nosí odjakživa vědomí toho, že je dítě v jejich lůně vnímá, Pod tíhou názorové převahy ve společnosti však v některých dobách od komunikace upouštěly a některé dodnes upouští.

Je všeobecně známo, že plod v děloze slyší. Doléhají k němu zvuky z placenty, žaludku a střev, hučení krve v cévách a samozřejmě ten nejdůležitější a neustále přítomný jako kulisa pro vše ostatní – tlukot matčina srdce. Tento zvuk miminka uklidňuje i několik měsíců po porodu, což dokazují nejen různé výzkumy s nahrávkami, ale zejména zkušenosti samotných matek. Děti, které mají možnost tlukot srdce matky poslouchat po narození často, méně pláčou a více prospívají. Venkovní zvuky se k plodu dostávají značně ztlumené několika překážkami, přesto však dítě rozpozná i hlas otce, který v matčině přítomnosti často mluví. Matčin hlas mají samozřejmě nejraději.

Kdy přesně začíná plod slyšet, se zatím nepodařilo přesně zjistit. Výzkumy však prokázaly, že již od 20. týdne těhotenství různé zvukové podněty vyvolají pohybovou reakci – např. úlek při hlasitém tónu. Na ještě nenarozené dítě působí i hudba, zejména v závislosti na tom, jak působí na matku – uklidňující a uvolňující muzika navodí stejné pocity i u plodu, nejen u matky (na žánru dle všeho nezáleží).

Ve spolupráci s pamětí si často pouštěnou hudbu děti v děloze zapamatují a různě na ni i po narození reagují. Pokud se například matka pravidelně dívá na nějaký seriál, u kterého se uvolní a odpočívá, dítě si může zapamatovat úvodní znělku a po narození na něj může její puštění působit uklidňujícím dojmem. Stejně tak si děti zapamatují melodii a položení hlasu, je-li jim před narozením čtena pravidelně stejná pohádka. Na stejnou pohádku čtenou i po narození reagují větší pozorností.

Od 26. týdne těhotenství plod prokazatelně reaguje na světlo, oči však otvírá už v 18. týdnu. Vzhledem k temnému prostředí dělohy se zrak začne pořádně vyvíjet až po narození. Jako první se samozřejmě novorozenec naučí rozpoznávat matčin obličej.

V břiše se plodu během prvních 14 týdnů vyvinou chuťové pohárky a během 20 týdnů čich. Oba tyto smysly bude hojně po narození využívat při saní mléka, hledání matčina prsu i matčiny přítomnosti. Stejně tak se rychle vyvíjí i hmatové smysly.

Děti si pamatují porod

maly2V knize Davida Chamberlaina najdeme mnoho výpovědí dětí okolo 3 let, které povídají, jak si pamatují vlastní narození. I se svou omezenou slovní zásobou jsou schopny obdivuhodně přesně popsat prostředí, do kterého se narodily, co se jim nelíbilo (vyšetření lékařem, odnesení od matky,…), první pohled na matku i otce a dokonce i tíseň v porodních cestách a tlak dělohy při kontrakcích. Další svědectví byla provedena u dospívajících a jejich rodičů v hypnóze.

Nelze pochybovat o tom, že náročný a bolestivý start do života se v člověku uschová a může ho pronásledovat celý život. Negativní zážitky při porodu se často projeví jako psychické neduhy a choroby, stejně tak mohou značně ovlivnit vztah mezi matkou a dítětem.

Co nám chce novorozeně říct?

Ví se, že novorozené děti cítí bolest, strach, hlad, radost. Jednotlivé pocity a potřeby dávají jasně (a velice hlasitě) najevo a většina matek v křiku rozpozná jemné rozdíly, které od sebe odlišují dožadování se mateřského mléka od plné plenky.

Ještě před několika málo desítkami let se odborníci domnívali, že novorozenec necítí bolest nebo si ji při nejmenším nebude pamatovat. Tento neomluvitelný omyl způsobil to, že se k dětem přistupovalo dost nešetrně a v některých časech byly dokonce operovány bez jakékoli anestezie!

Fascinujici_mysl_novorozeneho_diteteDodatek ke knize Fascinující mysl novorozeného dítěte od Davida Chamberlaina

 Kniha se mi dostala do rukou v době, kdy jsem ji potřebovala a ani jsem netušila, jak se bude její přečtení hodit i partnerovi. Možná jsou některé Chamberlainovy metody a výzkumy a jejich výsledky místy nevěrohodné či neuvěřitelné, o schopnosti pamatovat si vlastní porod jsem ale přesvědčena. V knize mi místy překáželo nerozlišování pojmů novorozenec a kojenec (těžko říct, zda je to chybou překladu), neboť schopnosti do jednoho měsíce od narození se liší od těch, které má dítě v pozdějším věku. Daleko více mě však zarazily odkazy na minulé životy. Nemám nic proti této teorii, avšak do publikace podobného formátu podle mě takové názory autora nepatří.

Kniha má zejména přínos pro nastávající rodiče, kteří budou utvrzeni v tom, že mají se svým očekávaným či nově narozeným dítětem trávit co nejvíce času, komunikovat s ním a nemají ho podceňovat. Kontakt v prvních měsících života je pro vztah mezi dítětem a rodiči ten nejdůležitější. Stejně tak utvrdí čtenáře o důležitosti co nejpřirozenějšího porodu, neboť vzpomínky na něj v nás zůstávají uchovány a mohou nás ovlivňovat i pokročilejším věku.


První díl:: Jak se rodilo za minulého režimu (a někde se tak rodí dodnes)
Druhý díl:: Domácí porod, přirozený porod, institucionalizovaný porod
Čtvrtý díl:: O jednom bezproblémovém těhotenství a nespolehlivém triple testu
Pátý díl:: Jak jsem rodila a nerodila v Neratovicích
Šestý díl:: Šestinedělí po císařském řezu

zdroje: kniha Fascinující mysl novorozeného dítěte od Davida Chamberlaina; opsychologii.cz; azrodina.cz; vasedeti.cz; skupinyprorodice.cz

Kam dál:

4 komentáře: „Přirozený porod vs. CS (3) / Fascinující mysl novorozeného dítěte

  1. Čovece … jestli já se někdy ddoberu tvých odpovědi na moje komentáře, bude to zázrak :)

    Právě kvůli jakémusi výsměchu okolí jsem se Svištěm mluvila více v duchu. Ale když jsem zažívala hodně silné emoce -strach, bolest,hádka – tak jsem k němu mluvila i nahlas. A bříško jsem hladila často :) a jo když kopal – tak jsem jej hladila a ptala se,zdá to bylo ramínko nebo kolínko :)

    1. Já se snažím odpovídat, co malej dovolí, náhodou :)
      Také jsem mluvila hlavně v myšlenkách, ale doteků si ode mě užil už před narozením :)

        1. Ahá :) Mrknu, jak to udělat, aby chodily komentáře mailem, popravdě mě nenapadlo, že to někdo používá :). Já řeším jen nové články přes RSS čtečku v prohlížeči a přes RSS tady jdou sledovat i nové komentáře – http://mama.veruce.cz/comments/feed/ :)

Napsat komentář