Přirozený porod vs. CS (2) / Přirozený vs. institucionalizovaný porod

V předchozí části jsem se zaměřila na to, jak se rodilo za minulého režimu, kdy se porod stal výhradně institucionalizovaným úkonem. V této části bych se ráda zaměřila na to, jaké možnosti mají ženy dnes. Těch možností není málo, je jich nesrovnatelně více než kdysi, zároveň však méně než na západ od nás. Ne každý má zároveň možnost dosáhnout na to, co si představuje (zejména má-li porodnici, která odpovídá jeho představám, vzdálenou např. 300 km od domova).

Domácí porod, přirozený porod, institucionalizovaný porod

Institucionalizovaný porod ve své nejhorší podobě ze 70. let už naštěstí k mání není. Jeho „light“ verze však ano. Mnoho porodnic ustrnulo v době před cca 20 lety a novější – dnes již obecně známé poznatky z oblasti porodnictví zcela ignoruje.

Co přetrvalo z doby socialismu v mnohých porodnicích?

  • Personál a jeho chladný přístup
    Zejména ve větších porodnicích zůstává přítomna rutina a jakási nutnost odbavit co nejvíce rodiček za den. Splnit nepsanou normu, odrodit co nejvíce dětí a jít konečně domů. Urychlit, co urychlit jde, způsobené komplikace vyřešit a vyslechnout si upřímné děkování od zachráněné ženy tisknoucí k sobě zachráněné dítě.
  • Rutinní postupy bez diskuze
    Nástřih hráze (epiziotomie) bezdůvodně, holení, klystýr, podávání umělého oxytocinu pro urychlení porodu, umělé propíchnutí vaku blan pro odtok plodové vody (amniotomie), vyvolávání porodu pár dnů po termínu, nucení k porodu na zádech, nucení k monitorům při ležení na zádech a další zákroky jsou prováděny buď zbytečné, nebo jsou přinejmenším stresující pro rodičku.
  • Oddělení matky od novorozence po porodu
    Stále se ještě plně neprosazuje bonding hned po porození dítěte. To je místo položení na břicho matky nejprve umyto, zváženo a změřeno a teprve poté je jí předáno, často na dobu kratší než je potřeba. Zcela zbytečně jsou novorozenci ukládáni na vyhřívaná lůžka, když by jim zcela stačilo ohřát se o tělo matky.

Opravdu tohle rodičky v dnešní době chtějí? Opravdu jim to nevadí a jdou do porodnice s tím, že lékaři ví všechno nejlíp a ony se jim do toho nebudou míchat? Nu některé ano, jak vyplývá z mnohých diskuzí na internetu. Ženy si i dnes, kdy nemusí, vybírají porodnici nejblíž domovu bez ohledu na reference jiných rodiček. Některé se potom sice diví a stěžují si, jiné jsou však spokojené s tím, že se dítě narodilo zdravé a ony to nějak přežily. Takové pojetí mi více méně připomíná stav popsaný v minulém článku a potvrzuje, že ženy dodnes přejímají názory rodiček rodících za minulého režimu.

Hodně žen se však nehodlá smířit s tím, že jeden z nejdůležitějších životních úkolů odbydou v první porodnicí po ruce a hledají možnosti, jak dítě přivést na svět co nejpřirozenější cestou. Porodnic u nás, které to umožňují zcela automaticky, bychom se dopočítali na prstech snad jedné ruky. Někdy se dá spousta věcí vymoct či vyhádat, ale to není to, co by rodící žena chtěla při kontrakcích ještě řešit. Nezřídka se tedy žena toužící po přirozeného porodu pustí do úvah o tom, jak by se jí rodilo doma.

Co je vlastně přirozený porod?

Přirozený porod rozhodně není každý porod, který neskončí císařským řezem. Přirozený porod je porod bez umělých zásahů, tedy i bez nežádoucího stresu a v prostředí, které je ženě příjemné.

Žena byla přírodou stvořena k nošení a rození dětí. Je-li fyziologicky vše v pořádku (např. poloha dítěte před samotným porodem), je žena schopna sama dítě porodit a dítě je schopno narodit se přirozenou cestou. Porod je v hlavě rodičky a tvoří přirozenou součást života ženy.

Přirozený porod není alternativní porod. Přirozený porod je normální porod!

Rozhodne-li se žena pro porod v porodnici, bude se o přirozený porod jednat pouze v případě, kdy bude rodit bez cizích zásahů, bez tišící a porod urychlující chemie, bez preventivního nástřihu a vlastně i bez lékaře. Porodnice umožňuje rodičce rodit bez lékařského dohledu pouze s porodní asistentkou. Lékař je zavolán pouze při nestandardním průběhu.

Průběh přirozeného porodu může narušovat cokoli, co vyžaduje racionální myšlení. Porod totiž probíhá bez účasti té mozkové části, která má racionální myšlení na starosti. Ta zůstává v útlumu, pokud není vnějšími okolnostmi stimulována. Mezi rušivé elementy může patřit ostré světlo, nevyhovující teplota, zbytečné či časté otázky personálu i rutinní vyšetření (např. monitor). Je-li žena vystavena potřebě racionálně myslet/je zbytečně stresována, zmenší se tvorba oxytocinu, který zajišťuje děložní stahy, a porod se zpomalí či zcela zastaví. Toto máme společné se zvířaty. Cítí-li se samice ohrožena, je schopna porod zastavit a utéct do bezpečí.

Porodní domy – něco, co v ČR zoufale chybí

Ať si rodička vybere k porodu sebelepší porodnici, stále se bude jednat o nemocniční zařízení. Ať bude mít toto zařízení sebebarevnější stěny a vybavení a sebepříjemnější personál, stále z něj bude ta nemocnice v některých ohledech cítit. Právě toto může být u některých žen dostatečný impulz ke zpomalení porodu.

Alternativa, která v ČR chybí, se nazývá porodní dům. Ten by nabízel domáčtější zázemí, méně sterilního prostoru, žádná zbytečná vyšetření, ale lékařskou pomoc v dosahu, byla-li by nutná. Rodička v první době porodní by sem dorazila, porodila a po pár hodinách by odjela s dalším členem rodiny domů. Pokud by něco neprobíhalo dobře, byla by ihned odvezena do porodnice. Po změně v porodnictví však volá stále moc málo hlasů na to, aby se o zřízení porodních domů začalo reálně uvažovat. Ostatně něco na způsob porodního domu krátce fungovalo v Praze. Centrum aktivního porodu v areálu Nemocnice na Bulovce však vydrželo jen dva roky (1998 – 2000) kvůli provozním neshodám. Známý porodní dům U čápa kvůli současné legislativě nemůže ve svých prostorech nechat ženy rodit a funguje pouze jako edukativní instituce nabízející péči vlastních porodních asistentek.

Domácí porod

Hrstka žen, které jsou pro značnou část veřejnosti nezodpovědné, zvrhlé a pošahané, se rozhodne pro porod v domácím prostředí. V jiných (i vyspělých) zemích se jedná o zcela běžný způsob porodu, u nás je na něj pohlíženo jako na něco šíleného., co by se mělo zakázat, trestat odnětím svobody nebo minimálně občanky. Proč?

Ženské tělo je vybaveno úžasnou schopností intuice, kterou žena pociťuje v období těhotenství a mateřství ještě silněji než předtím. I přes moderní vymoženosti, které tuto schopnost v lidstvu dlouhodobě tlumí, stále existují ženy, které svému tělu rozumí a poznají, zda je vše v pořádku. Tyto ženy věří ve svou přirozenou schopnost přivést dítě na svět bez dohledu bílých plášťů. Nepotřebují poslouchat, co mají minutu po minutě dělat, jak mají ležet, jak si mají nechat zkontrolovat srdeční ozvy dítěte a připravenost porodních cest. Vědí a umí to samy, samy na to přijdou během samotného porodu a díky intuici i ví, zda je dítě v pořádku.

Když někdo striktně odsuzuje domácí porody, často argumentuje vlastní zkušeností, kdy by bez zásahu lékaře zemřel nebo by bylo na zdraví ohroženo minimálně dítě i přesto, že celé těhotenství probíhalo zcela bezproblémově. Taková rodička má buď intuici zcela utlumenou, nějaký projev ignorovala nebo se jí do porodu míchal lékařský personál takovým způsobem, že komplikace vyvolal. Netvrdím, že je to tak ve všech případech komplikovaných porodů, avšak čte-li člověk zprávy, kdy rodiče žalují porodnici poté, co se jim narodilo postižené dítě nebo žena málem vykrvácela, vždy se dočte také o nějakém umělém zásahu, který s největší pravděpodobností za špatný konec může.

Osobně nemám s domácími porody žádný problém. Každá žena by měla mít právo sama se rozhodnout, kde, jak a v čí přítomnosti přivede dítě na svět. Není pravda, že při domácích porodech myslí rodička pouze na své pohodlí. Naopak, myslí především na své dítě, které chce porodit přirozenou cestou bez nežádoucího stresu, chce mu připravit co nejpříjemnější start do života. Děti si totiž vlastní narození pamatují a nepříjemné vzpomínky na něj si v sobě uchovávají, někdy skryté hluboko v mozku, jindy se projevující různými neduhy nervového původu.


První díl:: Jak se rodilo za minulého režimu (a někde se tak rodí dodnes)
Třetí díl:: Fascinující mysl novorozeného dítěte
Čtvrtý díl:: O jednom bezproblémovém těhotenství a nespolehlivém triple testu
Pátý díl:: Jak jsem rodila a nerodila v Neratovicích
Šestý díl:: Šestinedělí po císařském řezu


Zdroje: babyweb.cz (vícero článků); a2larm.cz; ona.idnes.cz; pdcap.cz; denikreferendum.cz;

Kam dál:

 

4 komentáře: „Přirozený porod vs. CS (2) / Přirozený vs. institucionalizovaný porod

  1. „Přirozený porod není alternativní porod. Přirozený porod je normální porod! “

    Tesat do kamene tohleto:)

     
  2. upřímně mi domácí porod přijde jako bláznovství….asi nemám tu intuici nebo nevím
    už jsem to tu psala, začala jsem rodiny ve 3 hodiny ráno a malý se narodil následující den v 11:30….
    po XXX hodinách bez epiduralu, chemie apod jsem žádala doktorku co mě chodila kontrolovat jestli je možný císařský řez že jsem vyčerpaná ale v nemocnici trvali na přirozeném porodu (které si tolik žen přeje nebo mi to tak aspoň přijde) že to je nejlepší že je ještě čas…taky jsem měla strach že budu vyčerpaná na konci na tolik že nebudu schopna tlačit…no takže ne že přirozeně, byla jsem na porodním sále sama s mamkou a pak s manželem, občas přišla porodní asistentka ale nechali to na nás ….hlavně přirozeně….bylo to tak strašné že právě kvůli tomu nechci druhé dítě…ano chci ale nechci tohle absolvovat znovu už nikdy…tak nevím prostě nedokážu si představit co je na přirozeném porodu tak super nebo prostě proč čtu na netu jak si to každý přeje a jak to musí být fajn a že když má žena intuici a je to přirozené tak to není tak strašné
    to prostě není pravda…je to strašné když rodíš přes 26 hodin bez chemie, epiduralu a prostě se čeká až to samo přijde, člověk je tak vyčerpaný že usíná mezi kontrakcemi a nakonec není schopen ani tlačit natož dostat ven sám placentu…

    no a závěr to už jsem psala, malý musel ven zvonem, už měl špatné ozvy, hodně jsem krvácela a tak zavolali doktora…no kdybych rodila doma tak si myslím že to tak dobře nedopadlo
    a hlavně tohle vůbec nikdo nečekal když jsem přijela do nemocnice mysleli si že budu rodit první a hned a přede mnou porodilo spoustu jiných…prostě nikdy člověk nemůže vědět jak se to zkomplikuje, na to je podle mě domácí porod riskantní…

    právě teď jak jsem četla článek a jiné tvoje ohledně porodu tak mi přijde že tohle si spoustu žen přeje rodit pomalu v klidu bez lékaře jen s manželem…ale pro mě to byl i tak příšerný zážitek tak nechápu co je na tom pěkného prostě nechápu no:-)

     
  3. ještě jsem chtěla dodat že jsem nechtěla ať to vyzní špatně, je každého věc jak chce rodit, jen po mé zkušenosti mám k tomu takový postoj….nedokážu se s tím ještě srovnat:-)

     
    1. Já to chápu a neberu to špatně ;) Po pravdě jsem zpětně za toho svého císaře ráda, kdyby čekali ještě déle a náhodou došlo i na tlačení, tipuji, že by to u mě na 99% skončilo kleštěma, a těch já se děsím.

      Já měla vysněný přirozený porod, počítala jsem s tím, že to bude dlouhé, protože prvorodičky přece rodí dlouho. Počítala jsem s tím, že to bude bolet, ale také, že budu mít klid, soukromí, čas a prostor se s tím srovnat. Nepočítala jsem ale s tím, že mi porod budou vyvolávat. Nešlo to, moje tělo to bojkotovalo, tak přišel na řadu umělý oxytocin. Jediná možnost, zpátky už to vzít nešlo, když mi před 14 hodinami praskla voda. Dva dny jsem nespala a po tom mi oxytocinem vyvolali kontrakce takové, že jsem mezi nimi pospávala a přála si, aby to už skončilo (a nadávala jako dlaždič :D). Tělo bylo absolutně nepřipravé na porod a císař byl vysvobození (26 hodin od prasknutí vody, 60 hodin od první vyvolávací tablety), měla jsem fakt dost. Myslím, že by mi v tu chvíli nepomohlo ani soukromí, ale na to jsem neměla nárok, protože ty sajrajty ohrožují i plod, takže monitorovat se musí.
      Ale muselo to tak být? Museli vyvolávat? Musela jsem skončit císařem? Dumala jsem nad tím dlouho a tak jsem hledala informace. Od napsání tohoto článku uběhlo už hodně času, mezitím jsem toho načetla docela hodně.

      K tomu přirozenému porodu: věřím, že i já jsem schopná porodit přirozeně, ale budu na to potřebovat specifické podmínky. Ty podle všeho nabízí sotva 3-4 porodnice v ČR, dvě z nich mám naštěstí hodinu cesty autem. A budu k tomu chtít asi dulu nebo PA, se kterou se potkám ještě během těhotenství, abych k ní měla důveru. Manžel byl u porodu skvělý, ale jelikož nevěděl, do čeho jdeme, tak trochu nevěděl, jak mi pomoct (popravdě ani neměl jak). Jenže ten stres, který prožívají chlapi, se podepíše i na rodící ženě. U mě to vzhledem k okolnostem bylo jedno, ale pro příště chci na sále ještě někoho, kdo má za sebou doprovody k jiným porodům a ví, co kdy dělat, nedělat, říkat, neříkat :)

      K těm specifickým podmínkám patří hlavně čas, omezené množství rušivých podnětů (a k těm patří i monitory, odpovídání na otázky, řešení čehokoli mimo porodu) a prostředí, kde si nebudu připadat blbě. Já totiž tak nějak tuším, že k tomu, aby mi vypla ta část mozku, která u porodu vypnutá být má, budu muset mít vážně soukromí a klid. Pak to půjde.
      A myslím, že to je to (alespoň z velké části), proč některé ženy rodí snáz a jiné ne. Některé ty podmínky mají, jiným tolik nevadí rušivé okolí.

      Lidé, kteří brojí proti domácím porodům, často argumentují tím, že taková žena je blbá, když jí záleží na vlastním pohodlí. Ono je to ale spíš tak, že to „pohodlí“ se dost odrazí na tom, zda bude schopná porodit relativně rychle a relativně v pohodě, tedy s menším rizikem komplikací, které by museli řešit lékaři. Rozhodně je však důležité, aby to měla žena srované v hlavě. Porod je vždycky v hlavě. Jakmile bych měla sebemenší pochybnosti, nešla bych do toho. A já do toho s největší pravděpodobností nepůjdu, zatím mě ani nenapadlo o tom uvažovat (teda druhý zatím ani nečekám, tak není moc nad čím uvažovat) nicméně ty ženy chápu čím dál víc.

      Dost zajímavé jsou knížky od francouzského lékaře Michela Odenta – Znovuzrozený porod (psala jsem sem nedávno recenzi) a taky Císařský řez, na další se chystám. V té druhé mě fascinovala tato část: žena se Odentovi po zpackaném první porodu zakončeném císařským řezem svěřila, že má obavy z dalšího, aby také neskončíl stejně, on ji na to poradil, aby se, až to přijde, zavřela do koupelny a nikoho k sobě nepouštěla, že pak bude v pořádku. Udělala to a bez problémů porodila. To jen ve zkratce odráží to, že ty podmínky pro porod jsou opravdu důležité.

      No koukám, že melu tak nějak páté přes deváté, takže abych to nějak učesala a dala tomu smysl… Netvrdím, že jsou jen snadné a lehké porody, když jsou jinak podmínky na straně ženy včetně toho, že to má v hlavě srované. Nicméně pokud ty podmínky jsou, je velká pravděpodobnost, že žena porodí v pohodě, bez většího poranění či dokonce bez žádného poranění. O tom mě přesvědčila zejména ta knížka Znovuzrozený porod.

      A já to chci zažít, protože už nechci být od miminka oddělená na kdovikolik hodin, chci ho ihned k sobě. A také po zkušenostech s malým, čekám, že po přirozeném porodu nebude tak náročné v prvních měsících. Stejně tak já bych nemusela měsíc přemýšlet jak zapojit svaly, abych se k němu mohla přetočit/ohnout nebo se s ním zvednout apod. ;)

       

Napsat komentář