Období (slovního) vzdoru

Trénujeme slovní zásobu:

Táta: „Řekni děda.“
Vlče: „Děda.“
Táta: „Řekni bába.“
Vlče: „Bába.“
Táta: „Řekni táta.“
Vlče: „Táta.“
Táta: „Řekni máma.“
Vlče: „Ne.“

Slovo máma jen tak mimochodem už půl roku říct umí a už před více než rokem používal pěkné citoslovce nespokojenosti mamamam. Nyní vždy, když hrajeme tuto slovní hru, tak při slově máma dělá, že neslyší, nebo něco zamrmlá nebo prostě odpoví vzdorným ne.

Že ke mně chová speciální vztah, prokazoval už v 15 měsících, kdy konverzace s ním vypadala třeba takto:

Já: „Kdo udělal ten nepořádek?“
Vlče: „Táta.“

Já: „Řekni máma“
Vlče: „Ňaňa, táta, táta.“

Já: „Kdo tě tak naštval?“
Vlče: „Mamamam.“


Čí batole (slovně) vzdoruje víc? :)

Kam dál:

4 komentáře: „Období (slovního) vzdoru

    1. Já si to tak neberu :) Sice se mu nechce mluvit, ale za to má druhé období separační úzkosti, takže proti mně asi nic nemá :D

  1. Môj robil to isté kým bol menší. Aj také tie veci s kým sa okupes – s tatom. Kto ťa oblečie – tato. S kým pôjdeš von – s tatom. Koho ľúbiš – tatu. Avšak keď k niečomu prišlo, keď bol smutný, mal úraz alebo zlý sen či mal ísť spať – mama. Ja to vidím v tom že mama je s ním stále, celý deň doma, je to istota ktorá tu je a bude. Táto stále ráno niekam ide, občas sa vráti poobede občas po týždni keď chodí na týždňovky…
    Zo strany dieťaťa je to tak, že si musí tatu užiť kým sa zas niekam nevytrati.
    Možno to vyzerá kruto ale keď som to pochopila tak mi to prišlo normálne. Mama je stále na prvom mieste tak na čo o tom debatovať (myslí si Oso).

    1. Je to tak, proto to beru s humorem :) Tohle bylo hlavně kouzlo okamžiku. Třeba dneska večer před spaním pro změnu trénoval slovo máma :D

Napsat komentář