Batole na procházce

Bába

Taková normální procházka.

Malý si běží po chodníku, najednou se zarazí, ukazuje na žluté čáry na silnici a říká: „M!“ (Ony fakt jako M vypadají.) Jde okolo paní, odhadem tak 50 let a zarazí se také.
„Kolik je tomu dítěti?!“ ptá se trochu šokovaně, trochu nevěřícně.
„Dva,“ odpovídám.
„A to už pozná písmenka? Ten je teda šikovný a taky roztomilý.“

No samozřejmě, že je. Na oplátku jí totiž řekl, že je to bába.


Inu, i dítě se slovní zásobou čítající 20 položek umí překvapit. Zajímavou situaci uměl ostatně zajistit už v době, kdy těch slov uměl čtvrtinu. Šli jsme takhle sami dva na procházku a on kouká na muže a ženu v autě (čekali před školou na dítě). Malý se u auta zarazil, ukázal na toho pána a říká: „Táta!“

Těžko soudit, kdo si vyžral hnusnější pohled od té ženy, zda já nebo její partner.

Kam dál:

6 komentářů: „Bába

  1. tak to je sranda:-) chudák muž – možná pak dostal řádně vynadáno…kdybych to byla já tak bych nejdřív řvala a pak bych se ptala – jako vždy:-D

    1. Hehe, já právě taková nejsem zase vůbec, tak mě to docela zarazilo, obzvlášť když čekali na vlastní dítě a tudíž to v nějaké podobě museli zažít taky :D

    1. Já jsem zvědavá na další zážitky, na tohle jsem se těšila už od jeho narození :D

  2. No deti dokážu v tej najnevhodnejšej chvíli vykriknut niečo, čo by sa nemalo. Mňa moji synovci bežné dostali do rozpakov nevinnými poznámkami typu: prečo tá pani zjedla bábätko alebo či aj ja čakám bábo keď som taká tučná…
    Ale aspoň je sranda

    1. No tohle potěší :D Ale čekám, že se na něco takového brzo někdo zeptá i mě…

Napsat komentář