Tvarohové a smetanové dezerty – ty kupované

Trocha cukru neuškodí ani dětem, že?. TROCHA?! V tomto druhu potravin rozhodně nenajdete jen trochu cukru.

Tvaroháčky/pribináčky už prakticky výhradně vyrábím doma (v dalším článku přihodím pár receptů pro inspiraci). Už několik let zastávám názor, že čím méně cukru člověk zkonzumuje, tím lépe, u malých dětí to platí dvojnásob. Nejsem úplný fanatik, malému třeba občas domácí buchtu/bábovku/závin/muffin/koláč dám (většinou dávám do těsta tak polovinu dávky cukru z receptu), sladkosti ale nedostává žádné a sladké jogurty jsem kupovala jen chvíli, než jsem přišla na to, že připravit domácí tvaroháček/pribináček je asi tak 100x lepší, zdravější a chutnější, stejně tak do bílého jogurtu se zakysanou smetanou přisypat čerstvé ovoce.

Lipánek duo Energii lze čerpat jednoduše z tuků – třeba právě z tvarohu a smetany. Dřív se svačinky dělaly stejně – do tvarohu se zamíchalo čerstvé nebo sušené ovoce. Proč bych měla do malého i sebe cpát něco, v čem je 15% cukru? Nevěříte, že tak moc? Tak se podívejte sami. Opravdu se nejedná jen o běžné ochucené jogurty, ale i o výrobky, které na první pohled vypadají vhodně i pro ty nejmenší.

Read more

18. měsíc, aneb tento způsob vzdoru zdá se mi poněkud nešťastným

Batole - osmnáctý měsícKaretkování mi zabírá hodně volného času a panující vedra mi zase berou chuť psát, takže tentokrát vezmu měsíční přehled jen stručně.

Nočník slavil úspěch měsíc, pak nastal velmi nepříjemný bojkot, který trvá dodnes. Vztekáme se u toho oba. Bez plenky jedeme dál, jen každou chvíli uklízím nehody, a když jdeme ven, musím to hlídat já. Vlastně je to jen takové pokračování bezplenkovky, jen je to poté, co si jeden celý měsíc nosil sám nočník, velmi psychicky náročné.

Zvládli jsme navštívit všechny příbuzné, dokonce i dvě tříhodinové cesty autem zvládl malý celkem v pohodě (po tom všem cestování se asi tomu vzdoru nemůžu divit, ač se mu všude líbilo).

Zdolal část kopce na Ruprechtický špičák (prakticky polovinu toho největšího stoupání) a jinak s námi zvládl pár dalších výletů.

Navštívili jsme pražskou zoo, úspěch slavili pouze netopýři, želvy a plyšový krokodýl.

Nejoblíbenější hračkou je stále Lego, s tím si hrajeme všichni každou chvíli, pak velká tatrovka a plyšová liška, divočák a kachna (+ v autě slepice).

Začali jsme také s kreslením a přiřazováním stejných obrázků k sobě (máme takové to dřevěné pexeso).

Batole - osmnáctý měsíc Batole - osmnáctý měsíc Batole - osmnáctý měsíc

Read more

První pomoc dítěti (Feedo seminář)

První pomoc dítěti (Feedo seminář)O tom, že by bylo fajn si udělat kurz první pomoci (nejen u dětí), mluvíme doma už docela dlouho. Kurzy ČČK se zatím konaly mimo naše časové možnosti, ale nedávno jsem narazila na přednášku První pomoc dítěti, kterou pořádá Feedo a vede ji milá dětská lékařka Míša Knězková, kterou možná znáte z blogu mklife. Řekla jsem si, že lepší nějaká základní přednáška než žádný kurz, a tak jsme s Vlčetem dnes vyrazili do Prahy.

Co se na přednášce probralo

Nebudu uvádět přesný obsah přednášky. Ostatně jsem si nic nezapisovala, protože jsem hlídala Vlče, které tu bylo protivné, tu mi podávalo všechny hračky z erární krabice, tu kradlo jedné holčičce dudlík z pusy, tu se rozeběhlo ke schodům,… takže bych to ani přesně odvyprávět nedokázala. Témata byla následující:

  • Otravy – chemikáliemi, houbami
  • Popáleniny, opařeniny
  • Pády z výšky
  • Krvácení – odřeniny, řezné rány, krvácení z nosu, uší a dalších tělních otvorů
  • Spolknutí předmětu (malé hračky, malé věci, např. baterky z hodinek)
  • Dušení a bezvědomí (cizí těleso v dýchacích cestách, ztráta vědomí)
  • Resuscitace u miminek, malých i větších děti a dospělých – rozdíly
  • PP cizímu člověku – dání pozoru na vlastní bezpečí (např. použití gumových rukavic)
  • RZS – kdy volat pomoc.

Dojmy a co jsem si z toho odnesla

Pokud sami tápete v otázkách první pomoci, tato přednáška je dobrý základ. Míša se poslouchala dobře, přednáška utekla rychle, člověk si pomalu ani pro pití nestihl dojít. Okolo nás pobíhaly děti a nikomu to nevadilo. Kromě obecných informací jsme měli možnost si poslechnout několik příběhů, které napsal sám život, jeden celkem úsměvný, ty další už vůbec.

Read more

„My jsme se pokakali!“

Miminko - třetí měsícKolegyně v práci si ze mě před odchodem na mateřskou dělala srandu – prý začnu po porodu určitě také používat ty šílené zdrobněliny a patvary známé z mimibazaru a budu mluvit v množném čísle. Můj muž zase dostal pokyn mě proplesknout, pokud by mi hormony zatemnily mozek a já bych něco takového vypustila z huby. Naštěstí to nebylo potřeba. Mykat v duchu toho níže sepsaného jsem nezačala, zdrobněliny používám jen ty běžné, co tolik v uších nebolí, a z mnoha věcí se mi ježí chlupy úplně stejně jako dříve. O zdrobnělinách tento článek ale nebude, bude čistě jen o mykání, nikoli však ve významu rozvolňování textilního materiálu na jednotlivá vlákna, ale o používání zájmena my ve chvílích, kdy někdo (nejčastěji matka) mluví pouze o dítěti.

„No máme teď šest týdnů.“

Ne, nemáme. Dítě má šest týdnů, matka/blízký příbuzný těžko.

„My jsme se pokakali!“

Tím bych se nechlubila, u miminka to člověk očekává a chápe, ale u dospělého většinou pomýšlí na to, že to ten někdo přehnal s alkoholem.

Read more

Lego Duplo a čerstvé batole

lego duploJeště před třičtvrtěrokem jsem nebyla vůbec přesvědčená o tom, zda doma Lego vůbec chci. Předražená hračka mě přesvědčila až ve chvíli, kdy jsem měla možnost si jednu stavebnici Lego Duplo vyzkoušet. Synovi jsme k 1. narozeninám koupili rovnou 3 (menší) krabice a později jsem na Aukru sehnala ještě další kostky. Před pár týdny jsem se rozhoupala ke koupi velké základní desky, investice nelituji. Nu a před pár dny nás ještě příbuzní překvapili velkou sadou dalších kostek a hlavně zvířátek. S Legem se dá vymyslet mnoho aktivit a syn už více než měsíc dokáže sám kostičky skládat na sebe (doporučený věk přitom bývá od 18 nebo 24 měsíců).

Jak dobré bylo rozhodnutí pořídit tuhle hračku, se přesvědčuji téměř denně. Například po návratu z týdenního pobytu mimo domov se malý vrhl přímo ke kostkám, a to i přesto, že byl po dlouhé prospané cestě ještě malátný a já čekala, že půjde rovnou spát do postele. Vydržel si hrát přes hodinu. Snažím se dodržovat večerní hraní, které předchází odchodu na kutě. Mnoho takových večerů naplňují právě lego kostky. Ze zvířátek je vedle, zaujaly ho více než ty živé v zoo. Jak se které jmenuje, se naučil snad během jednoho odpoledne. Skládá je na velkou desku a tváří se velmi spokojeně, když mu tam pěkně sedí.

Read more

Jídlo z filcu – obložený talíř a donuty

DonutyMalé vlčecí tetičce jsem před rokem začala šít jídlo z filcu, tetička totiž také pořád něco vařila a vaří.

Tak vznikla první sada pokrmů, takový obložený talíř – cherry rajčátka, lusk hrášku, (primitivní) kolečka salámu a sýra, volská oka, kolečka paprik :)

Později mě zaujaly donuty z filcu, tak jsem se do nich také hned pustila. Momentálně mám rozdělané hroznové víno. Filcové jídlo je z mého pohledu lepší než plastové a ještě si procvičím jemnou motoriku :)

Read more

Moudrost raného dětství (Aletha Solter)

Aletha Solter - Moudrost raného dětstvíKniha kanadské autorky Alethy Solter patří mezi ty, které jsem si koupila už na základě recenzí, nikoli až po přečtení. Opět nelituji.

Během první kapitoly jsem měla pocit, že se nic nového nedozvídám. Prakticky stejné názory a závěry jako jsem dočetla v knihách Fascinující mysl novorozeného dítěte a Koncept kontinua. Kapitola se týká přípravy na porod a představy, co dítě během porodu může prožívat.

Hned druhá kapitola však přináší teorii o potřebě dětského pláče v náručí blízké osoby. Miminka se tak mají zbavovat stresu z porodu, z každodenní přemíry podmětů a nenaplněných potřeb. Pokud je utěšujeme, kojíme na uklidnění, houpeme, případně jim cpeme dudlík apod., vytvářejí si jakési kontrolní mechanismy a potlačují potřebu pláče na někdy potom. Nenaplnění potřeby vyplakat se ze svých pocitů může vést v batolecím věku k větším záchvatům vzteku, k agresi a později i k poruchám chování. Tato kapitola mě donutila nad tím vším hodně přemýšlet a stále nevím, co si o tom vlastně mám myslet. Pokud s tím máte nějaké zkušenosti, podělte se v komentářích.

Read more

17. měsíc, aneb bez plenek!

Už je to tak, Vlče si od poloviny 17. měsíce nosí nočník, když potřebuje, případně to dává najevo i jinak, není-li nočník po ruce. Od chvíle, kdy na to přišel, je jako vyměněný – spokojený, usměvavý, nadšený a hlavně – tolik už se nevzteká :)

Popravdě mě ani napadlo, že to půjde tak snadno. Poslední měsíc, možná dva, nočník zcela ignoroval a v případě mého zájmu i bojkotoval. Měsíce nacvičovaná bezplenkovka tak šla prakticky do háje. Nu což, nechala jsem to tak. Po více než roce jsem téměř denně řešila pokakané plenky a říkala si, že s tím stejně nic nenadělám. Pak nastaly tak horké dny, že jsem ho nechtěla nechat pařit se v plence. Běhal doma bez ní a já za ním s hadrem. Po každé nehodě jsem mu vysvětlila, že přesně k tomu slouží nočník. Nu a on to jednoho dne pochopil a začal si ho pokaždé nosit. Dokonce je velmi naštvaný, když to občas nestihne :) Bez plenky ho nechávám i v noci, venku i v autě. Semtam očekávám nehodu (a že už jich pár bylo), avšak když už bez plenky, tak vždy a všude (krom toho je i odmítá).

Read more

Osvědčené rady na spánek, které opravdu nezabraly

Spící batoleDnes opět s humorem, aneb víte jak poznat, že máte doma dítě náročné na spánek? Jednoduše – ani jedna z osvědčených rad nezabere :)

„Nacpi ho do svěrací kazajky zavinovačky.“

Ha ha. Já vím, že to na spoustu novorozenců zabírá, ale Vlče je vychytralé už od narození. Tímto se nechal syn obalamutit jednou v porodnici, pak už nikdy.

„Dej mu nad postýlku kolotoč, bude koukat, až z toho usne.“

No, kolotoč se Vlčeti líbil, to jo. Koukal na něj, pomalá melodie se mu celkem pozdávala, k hračkám nad sebou natahoval ruce, smál se u toho, ale usnout? Ani omylem.

Read more

Vařím, vaří, vaříme

Kojenec/batole vaříUprostřed obýváku se válí balíček skořice se šufánkem a vařečkou, v chodbě zakopávám o balení těstovin v kastrolu a chňapku a konzerva tuňáka nám dělá společnost v posteli. Vlče vaří po celém bytě. Už půl roku. Ráno, když řeknu, že půjdu připravit kaši k snídani, běží do kuchyně a přinese kastrůlky. Během vaření si hraje s kuchyňským náčiním, míchá v mísách i hrncích a přesto, že tak nadělá poměrně velký nepořádek (uklízet se teprve učí) a že mi denně chybí nějaké vybavení a hledám ho po celém bytě, jsem ráda, že tak činí. Děti se učí nápodobou a toto je krásný příklad, který se svými dětmi zažijí snad všichni rodiče. Ti z vás, kteří četli Koncept kontinua, v tom možná uvidí něco, na co autorka mnohokrát v souvislosti s batolaty narážela – dělají to, co vidí u rodičů, očekávají, že si to budou moci sami vyzkoušet, učí se tím.

Read more