Archiv autora: veruce

Snídaně a večeře

Kaše k snídani, nikoli k večeři

Nabídka kaší vhodných pro kojence a batolata je veliká. Od synových 8m do jeho 13m jsme jich vyzkoušeli několik druhů i značek, až jsme dospěli k těm, které vařím k snídani nám oběma dodnes. V tomto článku vám v krátkosti objasním, proč nedávám kaši k večeři, které kaše preferujeme a jak je dochucuji, třeba to někoho inspiruje :)

Proč nedávám kaši na noc

Kaši na noc nedávám z prostého důvodu – je těžká. Čím je hustší, tím více zatěžuje trávení. Taková krupicová kaše patří mezi velmi těžká jídla, která např. žlučníkářům mohou způsobit problémy úplně stejně jako smažený řízek (to jako žlučníkář moc dobře vím). Nebudu zabíhat do žádných odborných či pseudoodborných poznámek a argumentů o sacharidech, cukrech a škrobech. Nevyznám se v tom a na internetu se toho píše až moc (pravd, polopravd, nesmyslů, kdo se v tom má vyznat).

Porod a porodnictví, Ze života

Co je na císaři nejhorší?

Stále dokola se objevují mylné, nepřesné až zcestné názory na císařský řez od těch, které to nezažily, od těch, které porodily vaginálně, od těch, které se jen kdesi cosi dočetly. Pochopím některé názory u středoškoláků, kteří si o problematice nic nepřečetli, a vlastně pochopím názory u rodiček, které zažily šílený vaginální porod v porodnici (za mě raději znovu císař než poprvé kleště). Je však třeba ty nesmysly průběžně vyvracet. Zrovna nedávno byl stažen na základě vícera negativních reakcí článek z webu mamci.cz, který psal o císaři jako o příjemné alternativě k vaginálnímu porodu. Článek byl přepracován a znovu publikován, ale o odloučení od dítěte, o psychických následcích a bolestivých prvních dnech (až týdnech) stále ani slovo. Některé nesmysly, které kolují o císařských řezech, jsem před několika měsíci rozebírala v článku Tos měla v pohodě, aneb o císaři po roce. Neřešila jsem tam ale všechno.

Aktivity doma, Barvy, tvary

Přikládání dřevěných kostek 1

Poslední týdny jsme se s Vlčetem začali hodně věnovat barvám i tvarům a barevných hraček máme doma dost, takže nebyl problém po nějaké sáhnout a pro učení ji využít. Dřevěné barevné kostky různých tvarů jsou pro tuto činnosti ideální.

Pro začátek jsem zvolila jen 10 různých tvarů, ale je jasné, že nebude trvat dlouho a nějaké další na tu čtvrtku dokreslím. Jakmile to malý dostal do rukou, začal automaticky přikládat, až jsem si říkala, zda mu to vůbec ještě něco dá. Dá, samozřejmě, základní tvary (třeba kostka) měl přiložené hned, ale správně položit most či stříšku mu přece jen dělá trochu problémy :)

  • Čtvrtka
  • Fixy, voskovky (pozor, rozmazávají se) nebo tlusté pastelky
  • Dřevěné kostky různých tvarů a barev
Špaldové máslové sušenky
BLW - jídlo do ruky, Mlsání

Špaldové máslové sušenky s kakaem a medem

Konečně jsem se dokopala ke koupi razítek na sušenky a hned jak dorazily, museli jsme je s Vlčetem vyzkoušet. Výroba sušenek je ideální činnost, do které lze zapojit i malé děti. Malý mi pomáhal válet a následně ujídat těsto. Vzhledem k tomu, že ujídal množství větší než malé, musela jsem ho od přípravy vystrnadit, vykrajování a vytlačování sušenek si vyzkouší až příště. Sušenky rychle mizí, takže to určitě nebude za dlouho.

Doba přípravy

  • Těsto – 10 minut
  • Doba v lednici – 30-60 minut
  • Vykrajování sušenek – 20 minut
  • Pečení – 2×10 minut
Bezplenkovka, Ze života

Strasti a slasti brzkého začátku bez plenek

Malý je bez plenek už téměř 5 měsíců (ač se objevilo jedno nepříjemné bojkotovací období). Moc toho nenamluví, takže veškeré říkání si o záchod, když nemá po ruce nočník, který by si přinesl, musím prostě poznat. Beru to jako takové pokračování bezplenkovky, která funguje na stejném principu :)

Pozitiva brzkého začátku bez plenek snad nemusím zdůrazňovat. Patří k nim:

  • žádné pranice s batoletem (které se zesrané od hlavy k patě nechce nechat omýt),
  • žádné nakupování plenek (i když mi je vozili, nebavilo mě hlídat, zda jich ještě máme dost),
  • žádné balení plenek (na delší cestu velké zavazadlo navíc)
  • méně generovaného odpadu (nebavilo mě vynášet odpadky 2-3x tak často než teď),
  • a samozřejmě obdivné reakce okolí na to, že tak malé dítě nemá plenku :)
Ze života

20. měsíc, aneb dopravní značky

Batole - 20. měsíc Nějak nestíhám. Konceptů mám rozepsaných více než dost (zde i na svém druhém blogu), malý mi ale moc času nenechává. Přes den spí méně než dřív (ale stále jsem za občasné 2 hodiny velice ráda!) a večer se mu poslední dobou nechce moc usínat, takže to končí tak, že usneme oba. Hůře se mu spí také v noci, nejspíš pro lezoucí trojky. Mnohokrát jsem narazila na to, že to jsou nejhorší zuby, a musím to potvrdit.

Pokroků už v tomto věku není tolik najednou, takže tyto pravidelné články víceméně směřují k výčtu oblíbených aktivit :)

(Ne)výchova, Péče, Společné spaní a spánek dětí, Ze života

Spánek a pláč

Od roku a půl spí Vlče prakticky celou noc. Kojením se uspí večer (výjimečně usne i bez něj), pokud se okolo půlnoci a jedné ráno vzbudí, často usne i bez kojení, další kojení pak následuje až okolo šesté ráno.

Od zveřejnění článku Estivillova uspávací (vyplakávací) metoda, aneb o spánku miminek uběhl rok. Výrazné zlepšení spánku malého nastalo někdy okolo 13 měsíců – od té doby mě nechává opustit postel. Někomu se to může zdát absurdní, někdo by dokonce začal tvrdit, že jsem se stala otrokem svého dítěte, které mi udává, kdy mám jít ležet. Pro mě je zase absurdní to, že někdo péči o kojence zaměňuje s otrockou prací.

Během toho roku jsem přečetla nějakou odbornou literaturu a množství zkušeností jiných rodičů. To nejužitečnější jsem si ale přečetla až na jaře a v létě tohoto roku – knihy od Alethy Solter – Moudrost raného dětství a Slzy raného dětství. Kdybych tyto knihy četla dříve, asi bych udělala pár věcí jinak a pár věcí by bylo jednodušších. Knihy mi nicméně dost pomohly i teď.

Ze života

Ven za každého počasí

Batole v dešti Čekala jsem půl roku, než vzal malý na milost gumáky. Skoro už z nich vyrostl, a to mi trvalo celkem dlouho, než jsem nějaké takto malé (za normální peníze) objevila. To nadšení z toho, že jsem mu konečně dovolila vymetat kaluže, bylo nakažlivé :)

Déšť nebyl důvod nejít na procházku, naopak, jen to chce jisté vybavení. I velká pláštěnka mu přestala vadit (menší jsem nesehnala), když si mohl dupnout do první louže. Domů se mu vůbec nechtělo.

Pro mnohé končí ta lepší (rozuměj teplejší) část roku, pro mě naopak začíná ta příjemnější teď, kdy nemusím čekat do šesté hodiny večerní, abych mohla jít s malým ven. Užívám si konečně snesitelné teploty. Včera jsme se na procházku vyrazili v tričku. Oba. Svítilo sluníčko, vzduch měl nějakých 15-16°C. Hned ve vedlejší ulici nás paní s vnučkou nabalenou v mikině a péřové vestě sjela káravým pohledem a nesouhlasně prohlásila cosi o otužování. Inu nechť si ona i rodiče toho dítěte oblékají, co chtějí, ale ať se potom nediví, že zchoulostivělé dítě i dospělák chytí první nemoc, co poletí okolo. My hodláme letos ještě párkrát stanovat, i s Vlčetem samozřejmě.

Kuličková dráha Hubelino
Hračky

Kuličková dráha Hubelino

Pár měsíců jsem přemýšlela o pořízení kuličkové dráhy pro Vlče. Jako milovníka dřevěných hraček mě samozřejmě velice lákala dřevěná kuličková dráha. Při procházení nabídek mi však začala cenově vyhovovat jedna plastová, která sedí na Lego Duplo. Ta nakonec zvítězila, protože doma už máme velké množství lega, takže zakoupení samotných kostek dráhy (= bez kostek na stavění) vycházelo jednoduše výhodněji než podobně velká stavebnice ze dřeva.

Ze života

19. měsíc, aneb písmenka a kraťasy

Batole - 19. měsíc Zvládli jsme s Vlčetem další flákací dovolenou u jedněch praprarodičů, stihli pár výletů a hlavně jsem se po dvou letech dostala na koncert, ba co více – hned na dva koncerty (venkovní samozřejmě, z toho jeden bez techniky, takže to o uši opravdu nebylo) a living history akci. Chvílemi to s tím uvztekaným batoletem bylo náročné, ale většinou stačí nemít přehnaná očekávání a vyjde to :) Mimoto jsme s malým po roce znovu stanovali a byl z toho tak nadšený, že si to plánujeme ještě do zimy párkrát zopakovat.

domaci-pribinacek
Příkrmy do 1 roku, Svačinky

Tvarohové a smetanové dezerty – ty domácí

V minulém článku jsem přislíbila recepty na domácí tvarohové dezerty, které doma připravuji malému i nám dospělým. V domácím termixu mám ještě co dohánět, takže si ho nechám pro příště, ale pribináček / tvaroháček už mám celkem vychytaný :) Pokud jste článek o množství cukru v běžně prodávaných tvarohových a smetanových dezertech nečetli, najdete jej pod tímto odkazem.

 

Suroviny na základy:

  • Základní domácí pribináček
    • 250g tučného tvarohu ve vaničce
    • 200ml smetany ke šlehání (31%)
  • Základní domácí tvaroháček
    • 375g tučného tvarohu – vanička a půl
    • 200ml smetany ke šlehání (31%)
  • Základní směs jogurtu a zakysané smetany
    • 130g kelímek bílého jogurtu
    • 200-250g zakysané smetany
  • Další možnosti na základy
    • pouze zakysaná smetana
    • pouze bílý jogurt
    • tvaroh s jogurtem
Lipánek
Příkrmy do 1 roku, Svačinky

Tvarohové a smetanové dezerty – ty kupované

Trocha cukru neuškodí ani dětem, že?. TROCHA?! V tomto druhu potravin rozhodně nenajdete jen trochu cukru.

Tvaroháčky/pribináčky už prakticky výhradně vyrábím doma (zde článek s recepty pro inspiraci). Už několik let zastávám názor, že čím méně cukru člověk zkonzumuje, tím lépe, u malých dětí to platí dvojnásob. Nejsem úplný fanatik, malému třeba občas domácí buchtu/bábovku/závin/muffin/koláč dám (většinou dávám do těsta tak polovinu dávky cukru z receptu), sladkosti ale nedostává žádné a sladké jogurty jsem kupovala jen chvíli, než jsem přišla na to, že připravit domácí tvaroháček/pribináček je asi tak 100x lepší, zdravější a chutnější, stejně tak do bílého jogurtu se zakysanou smetanou přisypat čerstvé ovoce.

Ze života

18. měsíc, aneb tento způsob vzdoru zdá se mi poněkud nešťastným

Batole - osmnáctý měsícKaretkování mi zabírá hodně volného času a panující vedra mi zase berou chuť psát, takže tentokrát vezmu měsíční přehled jen stručně.

Nočník slavil úspěch měsíc, pak nastal velmi nepříjemný bojkot, který trvá dodnes. Vztekáme se u toho oba. Bez plenky jedeme dál, jen každou chvíli uklízím nehody, a když jdeme ven, musím to hlídat já. Vlastně je to jen takové pokračování bezplenkovky, jen je to poté, co si jeden celý měsíc nosil sám nočník, velmi psychicky náročné.

Zvládli jsme navštívit všechny příbuzné, dokonce i dvě tříhodinové cesty autem zvládl malý celkem v pohodě (po tom všem cestování se asi tomu vzdoru nemůžu divit, ač se mu všude líbilo).

Péče

První pomoc dítěti (Feedo seminář)

O tom, že by bylo fajn si udělat kurz první pomoci (nejen u dětí), mluvíme doma už docela dlouho. Kurzy ČČK se zatím konaly mimo naše časové možnosti, ale nedávno jsem narazila na přednášku První pomoc dítěti, kterou pořádá Feedo a vede ji milá dětská lékařka Míša Knězková, kterou možná znáte z blogu mklife. Řekla jsem si, že lepší nějaká základní přednáška než žádný kurz, a tak jsme s Vlčetem dnes vyrazili do Prahy.

Co se na přednášce probralo

Nebudu uvádět přesný obsah přednášky. Ostatně jsem si nic nezapisovala, protože jsem hlídala Vlče, které tu bylo protivné, tu mi podávalo všechny hračky z erární krabice, tu kradlo jedné holčičce dudlík z pusy, tu se rozeběhlo ke schodům,… takže bych to ani přesně odvyprávět nedokázala. Témata byla následující:

Ze života

„My jsme se pokakali!“

Miminko - třetí měsícKolegyně v práci si ze mě před odchodem na mateřskou dělala srandu – prý začnu po porodu určitě také používat ty šílené zdrobněliny a patvary známé z mimibazaru a budu mluvit v množném čísle. Můj muž zase dostal pokyn mě proplesknout, pokud by mi hormony zatemnily mozek a já bych něco takového vypustila z huby. Naštěstí to nebylo potřeba. Mykat v duchu toho níže sepsaného jsem nezačala, zdrobněliny používám jen ty běžné, co tolik v uších nebolí, a z mnoha věcí se mi ježí chlupy úplně stejně jako dříve. O zdrobnělinách tento článek ale nebude, bude čistě jen o mykání, nikoli však ve významu rozvolňování textilního materiálu na jednotlivá vlákna, ale o používání zájmena my ve chvílích, kdy někdo (nejčastěji matka) mluví pouze o dítěti.

„No máme teď šest týdnů.“

Ne, nemáme. Dítě má šest týdnů, matka/blízký příbuzný těžko.

„My jsme se pokakali!“

Tím bych se nechlubila, u miminka to člověk očekává a chápe, ale u dospělého většinou pomýšlí na to, že to ten někdo přehnal s alkoholem.

Lego Duplo
Barvy, tvary, Hračky, Ze života

Lego Duplo a čerstvé batole

Ještě před třičtvrtěrokem jsem nebyla vůbec přesvědčená o tom, zda doma Lego vůbec chci. Předražená hračka mě přesvědčila až ve chvíli, kdy jsem měla možnost si jednu stavebnici Lego Duplo vyzkoušet. Synovi jsme k 1. narozeninám koupili rovnou 3 (menší) krabice a později jsem na Aukru sehnala ještě další kostky. Před pár týdny jsem se rozhoupala ke koupi velké základní desky, investice nelituji. Nu a před pár dny nás ještě příbuzní překvapili velkou sadou dalších kostek a hlavně zvířátek. S Legem se dá vymyslet mnoho aktivit a syn už více než měsíc dokáže sám kostičky skládat na sebe (doporučený věk přitom bývá od 18 nebo 24 měsíců).

Hračky

Jídlo z filcu – obložený talíř a donuty

Malé vlčecí tetičce jsem před rokem začala šít jídlo z filcu, tetička totiž také pořád něco vařila a vaří.

Tak vznikla první sada pokrmů, takový obložený talíř – cherry rajčátka, lusk hrášku, (primitivní) kolečka salámu a sýra, volská oka, kolečka paprik :)

Později mě zaujaly donuty z filcu, tak jsem se do nich také hned pustila. Momentálně mám rozdělané hroznové víno. Filcové jídlo je z mého pohledu lepší než plastové a ještě si procvičím jemnou motoriku :)