Kaše k snídani, nikoli k večeři

Nabídka kaší vhodných pro kojence a batolata je veliká. Od synových 8m do jeho 13m jsme jich vyzkoušeli několik druhů i značek, až jsme dospěli k těm, které vařím k snídani nám oběma dodnes. V tomto článku vám v krátkosti objasním, proč nedávám kaši k večeři, které kaše preferujeme a jak je dochucuji, třeba to někoho inspiruje :)

Proč nedávám kaši na noc

Kaši na noc nedávám z prostého důvodu – je těžká. Čím je hustší, tím více zatěžuje trávení. Taková krupicová kaše patří mezi velmi těžká jídla, která např. žlučníkářům mohou způsobit problémy úplně stejně jako smažený řízek (to jako žlučníkář moc dobře vím). Nebudu zabíhat do žádných odborných či pseudoodborných poznámek a argumentů o sacharidech, cukrech a škrobech. Nevyznám se v tom a na internetu se toho píše až moc (pravd, polopravd, nesmyslů, kdo se v tom má vyznat).

Hodně rodičů dává dítěti kaši právě k večeři. Někteří si to pochvalují, jiní jsou zoufalí z toho, že jejich dítě budí ještě častěji. Nevím jak vám, ale mně se po těžkém jídle k večeři opravdu dobře nespí. Naopak, čím menší porce a čím lehčí jídlo před spaním, tím lépe. Syn mi to potvrzuje v tom, že toho k večeři moc nesní, ale přesto se v noci budí tak 2x, většinou jen aby se ujistil, že jsem poblíž. Ráno má hlad jako vlk a té kaše si s chutí dá plný talíř :)

Kaši k večeři jsem jednou dvakrát vyzkoušela v době, kdy se malý v noci budil asi tak 8x. K ničemu to nevedlo, protože se tou dobou budil kvůli zubům a začínalo u něj období separační úzkosti. Děti se v noci opravdu nebudí jen kvůli hladu.

Read more